SOkA Liberec patří k největším archivům svého druhu v České republice. Opatruje přes 6 běžných km archiválií, které tvoří více než 2 200 archivních souborů. Jako každý okresní archiv spravuje písemnosti státní správy, měst a obcí, cechů a společenstev, materiály církevních institucí, škol, spolků, firem okresu Liberec, či písemné pozůstalosti významných osob regionu. Do roku 1945 jsou jazykově převážně německé, české jsou z oblasti Českodubska. Nejstarší archiválie, provenienčně zahraniční, se nachází ve fondu Patrimoniální archiv Gondorf nad Moselou a sahají až k roku 1361. Největším a nejdůležitějším fondem archivu je Archiv města Liberce. V současné době má 980 bm, je z převážné části zpracovaný a badatelsky přístupný. Městská registratura se dochovala téměř kompletně. Liberec, původně poddanské město, se stal rozvojem hlavně textilního průmyslu v polovině 19. století druhým největším městem po Praze a centrem německé menšiny v Čechách. Ve fondu jsou uloženy například podklady ke snahám o vytvoření provincie Deutschböhmen po vzniku republiky v roce 1918. Z dalších archivů měst zaslouží zmínku archivy měst Frýdlant v Čechách, Chrastava a Český Dub. Zajímavějšími archiváliemi, které se vymykají obvyklému průměru a jsou v nich uložené, jsou například popravčí kniha (Schwarzes Gerichtsbuch) z let 1565 – 1770 z fondu Archiv města Chrastavy či alchymistický receptář (cca 16.stol.) ve fondu Archiv města Frýdlant v Čechách. Z písemností archivů obcí vyniká kronika Andělské Hory Floriána Amtsbüchlera s krásnými naivními ilustracemi. Mezi písemnostmi škol hraje mimořádnou úlohu fond Reálka Liberec (1837 – 1938) již proto, že byla druhou nejstarší školou tohoto typu v českých zemích. Život české menšiny je možno studovat ve fondu Inspektorát menšinových škol (1919-1939), v materiálech spolku Česká beseda a v písemnostech českých obecných škol. Liberec jako silně průmyslové město hrál důležitou úlohu v organizaci dělnického hnutí. Podklady pro studium se nachází hlavně v presidiálních spisech libereckého magistrátu a v trestních spisech okresního soudu. V těch jsou i doklady k henleinovskému hnutí. Z rodinných archivů je zajímavý Rodinný archiv Liebiegů (1821 – 1944) s materiály k počátkům automobilizmu v českých zemích, z osobních fondů dokumenty dr. Ericha Gieracha (1908 – 1943). Z podnikových archivů na materiály firmy Jan Liebieg a spol. (1799 – 1946) navazují dosud nezpracované písemnosti zlikvidované Textilany Liberec. Pro Českodubsko byla největším výrobním podnikem Továrna Franz Schmitt (1843 – 1945). Svým množstvím dochovaných fotografií z období druhé světové války je významná Redakce Die Zeit (1939 – 1945). Dokumentární filmový materiál týkající se území libereckého kraje, vzniklý převážně po roce 1945, je uložen ve fondu Správa městských kin Liberec (1936)1966 – 1991. Informace z archivního materiálu lze doplnit v bohaté knihovně obsahující mimo jiné řady regionálních novin a časopisů. Informace z archivního materiálu lze doplnit v bohaté knihovně obsahující mimo jiné řady regionálních novin a časopisů např. Reichenberger Zeitung