Historie archivu

V nově rekonstruované budově v areálu bývalých litoměřických kasáren pod Radobýlem sídlí od podzimu roku 2010 archivní pracoviště spravující fondy šlechtických rodů, jejich velkostatků a ústředních správ, dále státních statků, zemědělských správních úřadů a zemědělských výzkumných ústavů.
Počátky tohoto pracoviště leží v roce 1948, kdy byly státem převzaty archivní fondy šlechtického rodu Lobkoviců v Roudnici nad Labem. Kromě rodinného archivu a jeho sbírek byly v prostorách roudnického zámku registratury lobkovické ústřední kanceláře a účtárny spolu se spisovnami některých lobkovických velkostatků a stavebně-technických úřadů. Nově zřízený Státní oblastní archiv zemědělský v Roudnici nad Labem spadající metodicky pod Státní archiv zemědělský v Praze vedl i nadále původně lobkovický archivář Karel Jeřábek (1899-1950). V letech 1949–1950 připojil k jádru roudnických fondů jeho další části, zejména generální ředitelství v Bílině. Do Roudnice nad Labem začal stěhovat také rodinný archiv mělnických Lobkoviců s ústřední správou a velkostatky Mělník a Rožďalovice. Začátkem září 1950 bylo ale nové archivní pracoviště v místě roudnického zámku odsouzeno k zániku. K. Jeřábek byl v krátkém termínu nucen předat zámek armádě a urychleně vše vystěhovat. Rodinný archiv byl provizorně uložen do sousedního kapucínského kláštera, ostatní materiál byl odvážen do kapacitně již nedostačujících prostor na zámku v Libochovicích. K. Jeřábek již archiv nenásledoval, neboť svůj život ukončil v průběhu, v jeho kariéře již druhého nuceného, stěhování. Jeho nástupce dr. Josef Křivka (1913-1990) našel na jaře roku 1951 pro archiv nové prostory na zámku v Pátku (okr. Louny). Sem byly sváženy všechny lobkovické fondy z Roudnice a Libochovic, kolem 2 500 běžných metrů materiálu. Další archivní fondy provenienčně sem náležející, lesní úřady Lobkoviců roudnických, rodinný archiv dolnobeřkovických Lobkoviců s velkostatkem Dolní Beřkovice, součásti fondů Lobkoviců mělnických či rozsáhlý krušnohorský velkostatek Červený Hrádek, byly k archivu připojeny v dalších letech.
Ve stejné době jako v Roudnici nad Labem vznikl Státní oblastní archiv zemědělský v Libochovicích, který můžeme považovat za druhý pilíř dnešního pracoviště. V roce 1945 konfiskovaný majetek rodu Herbersteinů zahrnoval kromě rodinných archiválií i písemnosti vzniklé z výkonu správy velkostatků Libochovice, Budyně nad Ohří, Nepomyšl, Dolní Kounice, Vlachovo Březí a Panenský Týnec. Archivář Aleš Avenarius (1885-1963) převezl do Libochovic dále rodinný archiv Aehrenthalů spolu s fondem ústřední správy a velkostatku Doksany, Rodinný archiv Dreherů s velkostatky Měcholupy a Libořice a několik fondů velkostatků ze Žatecka a Mostecka (Ahníkov – Prunéřov, Dobříčany, Hetov, Kaštice, Mlýnce – Lužec, Pnětluky, Světec, Stekník, Vidhostice). Z pražského technického muzea byly do archivu předány písemnosti z činnosti žateckých firem obchodujících na přelomu 19. a 20. století s chmelem. Na libochovickém pracovišti byly soustředěny některé fondy jen dočasně, v důsledku reorganizací putovaly nakonec do jiných archivů (Ústřední správa a velkostatky rodu Kinských, rodinný archiv Chotků s velkostatkem Veltrusy, Vs Dolní Kounice aj.). Archiváři začali třídit a posléze pořádat jednotlivé fondy velkostatků, ústředních správ i rodinných archivů pod metodickým vedením ředitele dr. Černého a jeho spolupracovníka E. Janouška z Ústředního zemědělsko-lesnického archivu (do roku 1951 Státní archiv zemědělský) v Praze. Fundovanost obou mužů přispěla k vytvoření a prosazení společných zásad pro pořádní patrimoniálních fondů. Síť zemědělsko-lesnických archivů byla však reformou československého archivnictví zrušena a od ledna 1956 přešla výše uvedená pracoviště jako 2. oddělení pod Státní archiv v Litoměřicích a nově pod resort ministerstva vnitra.
V létě 1961 byl dr. Křivka se svými spolupracovníky nucen přerušit pořádací a inventarizační práce, neboť zámek v Pátku musel být uvolněn pro potřeby socialistického zemědělství. Ač se nepodařilo vedení archivu zabránit nucenému stěhování, byla alespoň prodloužena lhůta k opuštění objektu. Novým útočištěm jednoho ze zemědělsko-lesnických oddělení litoměřického archivu se stal na téměř 50 let raně barokní zámek v Žitenicích, ležící v blízkosti Litoměřic.
Pracoviště v Libochovicích vedl po A. Avenariovi v letech 1954-1956 Ladislav Kmoníček a poté do jara 1962 Josef Hanzal. Po odchodu J. Hanzala do Prahy nebylo místo vedoucího archivu obsazeno a archiv se změnil na depozitář spravovaný ze Žitenic. V polovině 70. let 20. století byl veškerý materiál přestěhován novým vedoucím žitenického pracoviště dr. Eduardem Mikuškem (*1946) zčásti na zámek Skalka, zčásti do Žitenic, později do depozitáře v Terezíně a na pracoviště oblastního archivu do Mostu.
Během 60. a 70. let 20. století přibyly na žitenické pracoviště fondy z jiných rušených archivů v kraji či cestou delimitací. Jednalo se buď o fondy velkostatků a rodinných archivů z území tehdejšího Severočeského kraje (Velkostatek Přísečnice, Třebívlice, RA Hartigů s velkostatkem Mimoň – Stráž) či fondy tvořící původně součást majetku již zde uložených šlechtických rodů (aehrenthalský velkostatek Hrubá Skála, velkostatek Drahenice mělnických Lobkoviců, velkostatek Poláky a Vintířov dolnobeřkovických Lobkoviců).
V 80. a 90. letech 20. století rozšiřoval dr. Mikušek archiv především o písemnosti zemědělských podniků socialistické éry, tedy státních statků, zemědělských správních úřadů a výzkumných ústavů z území bývalého Severočeského kraje. Podniky lesního hospodářství byly soustředěny na pracoviště v Děčíně.
V roce 2010 bylo žitenické pracoviště přestěhováno do budovy v areálu bývalých kasáren pod Radobýlem v Litoměřicích, prostorově i klimaticky vhodnější pro uložení archiválií. Na pracovišti jsou deponovány také fondy velkostatků litoměřického biskupství (Vs Křešice – Třeboutice, Vs Starý Týn, Vs Stvolínky).
Územní rozsah spravovaných archivních fondů velkostatků zasahuje do několika krajů, kromě Ústeckého, do Libereckého (Vs Mimoň – Stráž, Vs Hrubá Skála), Středočeského (Vs Mělník, Vs Nelahozeves – Lobkovice, Vs Vysoký Chlumec, Vs Drahenice, Vs Rožďalovice, Lesní úřad Vysoký Chlumec) a Jihočeského kraje (Vs Drahenice, Vs Vlachovo Březí, Vs Drhovle – Čížová – Sedlice, Lesní úřad Čížová – Sedlice).
Archivní fondy roudnických Lobkoviců restituované p. Martinem Lobkowiczem byly v roce 2010 na žádost majitele fyzicky vydány a převezeny na zámek v Nelahozevsi. V roce 2011 byly fyzicky vydány na žádost majitele p. Jiřího Lobkowicze také archivní fondy mělnických Lobkoviců a převezeny na zámek Mělník.

Hana Legnerová, duben 2014

LITERATURA:

Křivka, Josef a kol.: Státní archiv v Litoměřicích. Průvodce po archivních fondech – svazek 2. Praha 1963.

Mikušek, Eduard: Das Archiv in Schüttenitz/Žitenice. Stifter Jahrbuch. Neue Folge 14, 2000, s. 138-143.

Kopička, Petr: Lobkovický archiv roudnický v roce 2010. Extradice fondu v kontextu jeho dějin. Archivní časopis 61, 2011, s. 341- 404.

Mikušek, Eduard: Stěhovat archivy sem a tam, to patří k věci. In: Býti archivářem. Přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích. České Budějovice 2012, s. 63-82.