Home » Publications » Fontes Nissae » (Čeština) Fontes Nissae – Prameny Nisy, č. I

(Čeština) Fontes Nissae – Prameny Nisy, č. I

Rok vydání: 2000
Cena: 100 Kč

Státní okresní archivy v Liberci a Jablonci nad Nisou, Krajská vědecká knihovna v Liberci se od roku 2000 spolupodílejí na vydávání regionálního historického sborníku Fontes Nissae – Prameny Nisy. Hlavním nositelem vydavatelských práv tohoto sborníku je Technická univerzita Liberec (Katedra historie).

Obsah
Rudolf ANDĚL / Příjmy pracovních sil na statcích frýdlantské lenní šlechty v 17. století / Pramenná báze umožňující učinit si rámcovou představu o příjmech čeledi na lenních statcích Frýdlantska je uložena v děčínské pobočce Státního oblastního archivu Litoměřice, ve fondu Historická sbírka Clam-Gallas. Příjmy čeledi byly odstupňovány podle jejího podílu na výkonech v hospodářství od naturálií přes obuv a oděv až po peněžní odměny. Výživa pracovních sil na jednotlivých lenních statcích přitom často spočívala na produkci té které lokality. Vysoké škody byly způsobeny v průběhu třicetileté války a obnova jednotlivých statků závisela na množství finančních zdrojů nových, již katolických majitelů. Mnohé dvory ztratily schopnost ekonomické samostatnosti a tak byly do konce 20. let 18. století Gallasy odkoupeny a přičleněny k panství Frýdlant.
Milan SVOBODA / Švédské obsazení Frýdlantu roku 1639 pohledem očitého svědectví Heinricha Griessela, zámeckého hejtmana / Stručný komentář doprovází kritickou edici německého popisu obsazení Frýdlantu Švédy v květnu 1639, jak je zaznamenal gallasovský frýdlantský hejtman, Heinrich Griessel. Přehled regionální literatury nabízí srovnání s dalšími blízkými lokalitami nejen na území bývalého Království českého, ale také Horní Lužice, případně též Saska.
Jan KAŠPAR / Od neznámé vesničky k bohatému městysu (Příspěvek k dějinám Jablonce na Nisou v letech 1750-1850) / Studie pojednává o době nejrychlejšího rozvoje obce Jablonec nad Nisou mezi lety 1750 až 1850. Především rozmach sklářské výroby a její export učinily z Jablonce důležité obchodní centrum a ve svém důsledku vedly až ke správní i právní samostatnosti. Hospodářský vzestup studované lokality byl však podpořen i textilní výrobou, která se dynamicky začala prosazovat vedle produkce sklářské. Významná poloha mezi dalšími obchodními centry (Liberec a Trutnov) a železniční spojení mezi Libercem a Pardubicemi dovedly Jablonec až k udělení statutu města roku 1866.
Jiří BOCK / O městské správě v Chrastavě a uchovávání jejích písemností do roku 1850 (Příspěvek k dějinám městského archivu v Chrastavě) / Díky inventarizaci fondu “Archiv města Chrastavy 1565-1945 (1947)” mohl autor pojednat vznik a vývoj městské správy i některá důležitá data, jež do roku 1850 ovlivnily způsob a místo uložení místních písemností. Pro zachycení staršího vývoje lokality odkazuje autor na jiná archivní pracoviště (Státní ústřední archiv v Praze, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín). Dalším dějinám archivu města Chrastavy, resp. tohoto fondu, se hodlá autor věnovat v další studii.
Martin VRBICKÝ / Německý zemský učitelský spolek v Čechách v letech 1874-1918 / Absolvent Fakulty pedagogické při Technické univerzitě v Liberci představil podstatný výtah své diplomové práce, obhájené na katedře dějepisu v r. 1998. Jeho příspěvek zachycuje činnost spolku německých učitelů od jeho založení v roce 1874 až do vzniku Republiky československé. Ukazuje na spolupráci s dalšími učitelskými (německými) spolky na severu Čech (Ústí nad Labem, Děčín), na spolubytí i konflikty s českými učitelskými spolky. Všímá si snahy o další vzdělávání učitelů i snah o zlepšení materiálního, občanského i společenského postavení učitelů a v neposlední řadě i podpory německých obecných a měšťanských škol v Čechách. Studie si všímá i mediální prezentace spolku a řešení problémů, včetně národnostní otázky.
Miloslava MELANOVÁ / Česká menšina v Liberci před první světovou válkou / Specialistka na období 19. a počátek 20. století v Liberci sleduje postavení české menšiny z politického i národnostního hlediska v posledním desetiletí před vypuknutím Světové války. Analyzuje činnost více než tří desítek spolků, z nichž dosud v Liberci existuje jediný – Česká beseda. Na základě písemných pramenů, zachycujících život spolků (uložených ve Státním okresním archivu v Liberci), a dobového tisku představila autorka ve své studii nelehké, ovšem především na politické situaci a nacionálním cítění a jeho proměnách závislé postavení české minority.
Tomáš HORÁK / Dějiny varhan na Jablonecku / Příspěvek jediného neškoleného historika – organologa – v anotovaném sborníku navazuje na řadu jeho dosavadních, již zveřejněných výzkumů o varhanářství na Děčínsku, Šluknovsku, Českolipsku a v okolí Ústí nad Labem. Tematicky zapadá mezi další organologické výzkumy podnikané v Čechách intenzivně v posledním desetiletí. Stručná studie předkládá přehlednou historii význačných varhanářských rodin (Tauchmannové, Predigerové) a jejich působení na Jablonecku. “Katalog lokalit a objektů” dokumentuje přes tři desítky míst, v nichž jsou (či byly) varhany (následuje jejich podrobný popis); nechybí ani seznam téměř čtyřiceti varhanářů studované lokality, dovedený do roku 1950.
Helena Lacinová / Chybné datace v městských a cechovních privilegiích města Chrastavy, Diplomové práce obhájené na katedře dějepisu FP TU v letech 1995 – 2000
Zprávy