Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.
V nově rekonstruované budově v areálu bývalých litoměřických kasáren pod Radobýlem sídlí od podzimu roku 2010 archivní pracoviště spravující fondy šlechtických rodů, jejich velkostatků a ústředních správ, dále státních statků, zemědělských správních úřadů a zemědělských výzkumných ústavů.
Počátky tohoto pracoviště leží v roce 1948, kdy byly státem převzaty archivní fondy šlechtického rodu Lobkoviců v Roudnici nad Labem. Kromě rodinného archivu a jeho sbírek byly v prostorách roudnického zámku registratury lobkovické ústřední kanceláře a účtárny spolu se spisovnami některých lobkovických velkostatků a stavebně-technických úřadů. Nově zřízený Státní oblastní archiv zemědělský v Roudnici nad Labem spadající metodicky pod Státní archiv zemědělský v Praze vedl i nadále původně lobkovický archivář Karel Jeřábek (1899-1950). V letech 1949–1950 připojil k jádru roudnických fondů jeho další části, zejména generální ředitelství v Bílině. Do Roudnice nad Labem začal stěhovat také rodinný archiv mělnických Lobkoviců s ústřední správou a velkostatky Mělník a Rožďalovice. Začátkem září 1950 bylo ale nové archivní pracoviště v místě roudnického zámku odsouzeno k zániku. K. Jeřábek byl v krátkém termínu nucen předat zámek armádě a urychleně vše vystěhovat. Rodinný archiv byl provizorně uložen do sousedního kapucínského kláštera, ostatní materiál byl odvážen do kapacitně již nedostačujících prostor na zámku v Libochovicích. K. Jeřábek již archiv nenásledoval, neboť svůj život ukončil v průběhu, v jeho kariéře již druhého nuceného, stěhování. Jeho nástupce dr. Josef Křivka (1913-1990) našel na jaře roku 1951 pro archiv nové prostory na zámku v Pátku (okr. Louny). Sem byly sváženy všechny lobkovické fondy z Roudnice a Libochovic, kolem 2 500 běžných metrů materiálu. Další archivní fondy provenienčně sem náležející, lesní úřady Lobkoviců roudnických, rodinný archiv dolnobeřkovických Lobkoviců s velkostatkem Dolní Beřkovice, součásti fondů Lobkoviců mělnických či rozsáhlý krušnohorský velkostatek Červený Hrádek, byly k archivu připojeny v dalších letech.
Ve stejné době jako v Roudnici nad Labem vznikl Státní oblastní archiv zemědělský v Libochovicích, který můžeme považovat za druhý pilíř dnešního pracoviště. V roce 1945 konfiskovaný majetek rodu Herbersteinů zahrnoval kromě rodinných archiválií i písemnosti vzniklé z výkonu správy velkostatků Libochovice, Budyně nad Ohří, Nepomyšl, Dolní Kounice, Vlachovo Březí a Panenský Týnec. Archivář Aleš Avenarius (1885-1963) převezl do Libochovic dále rodinný archiv Aehrenthalů spolu s fondem ústřední správy a velkostatku Doksany, Rodinný archiv Dreherů s velkostatky Měcholupy a Libořice a několik fondů velkostatků ze Žatecka a Mostecka (Ahníkov – Prunéřov, Dobříčany, Hetov, Kaštice, Mlýnce – Lužec, Pnětluky, Světec, Stekník, Vidhostice). Z pražského technického muzea byly do archivu předány písemnosti z činnosti žateckých firem obchodujících na přelomu 19. a 20. století s chmelem. Na libochovickém pracovišti byly soustředěny některé fondy jen dočasně, v důsledku reorganizací putovaly nakonec do jiných archivů (Ústřední správa a velkostatky rodu Kinských, rodinný archiv Chotků s velkostatkem Veltrusy, Vs Dolní Kounice aj.). Archiváři začali třídit a posléze pořádat jednotlivé fondy velkostatků, ústředních správ i rodinných archivů pod metodickým vedením ředitele dr. Černého a jeho spolupracovníka E. Janouška z Ústředního zemědělsko-lesnického archivu (do roku 1951 Státní archiv zemědělský) v Praze. Fundovanost obou mužů přispěla k vytvoření a prosazení společných zásad pro pořádní patrimoniálních fondů. Síť zemědělsko-lesnických archivů byla však reformou československého archivnictví zrušena a od ledna 1956 přešla výše uvedená pracoviště jako 2. oddělení pod Státní archiv v Litoměřicích a nově pod resort ministerstva vnitra.
V létě 1961 byl dr. Křivka se svými spolupracovníky nucen přerušit pořádací a inventarizační práce, neboť zámek v Pátku musel být uvolněn pro potřeby socialistického zemědělství. Ač se nepodařilo vedení archivu zabránit nucenému stěhování, byla alespoň prodloužena lhůta k opuštění objektu. Novým útočištěm jednoho ze zemědělsko-lesnických oddělení litoměřického archivu se stal na téměř 50 let raně barokní zámek v Žitenicích, ležící v blízkosti Litoměřic.
Pracoviště v Libochovicích vedl po A. Avenariovi v letech 1954-1956 Ladislav Kmoníček a poté do jara 1962 Josef Hanzal. Po odchodu J. Hanzala do Prahy nebylo místo vedoucího archivu obsazeno a archiv se změnil na depozitář spravovaný ze Žitenic. V polovině 70. let 20. století byl veškerý materiál přestěhován novým vedoucím žitenického pracoviště dr. Eduardem Mikuškem (*1946) zčásti na zámek Skalka, zčásti do Žitenic, později do depozitáře v Terezíně a na pracoviště oblastního archivu do Mostu.
Během 60. a 70. let 20. století přibyly na žitenické pracoviště fondy z jiných rušených archivů v kraji či cestou delimitací. Jednalo se buď o fondy velkostatků a rodinných archivů z území tehdejšího Severočeského kraje (Velkostatek Přísečnice, Třebívlice, RA Hartigů s velkostatkem Mimoň – Stráž) či fondy tvořící původně součást majetku již zde uložených šlechtických rodů (aehrenthalský velkostatek Hrubá Skála, velkostatek Drahenice mělnických Lobkoviců, velkostatek Poláky a Vintířov dolnobeřkovických Lobkoviců).
V 80. a 90. letech 20. století rozšiřoval dr. Mikušek archiv především o písemnosti zemědělských podniků socialistické éry, tedy státních statků, zemědělských správních úřadů a výzkumných ústavů z území bývalého Severočeského kraje. Podniky lesního hospodářství byly soustředěny na pracoviště v Děčíně.
V roce 2010 bylo žitenické pracoviště přestěhováno do budovy v areálu bývalých kasáren pod Radobýlem v Litoměřicích, prostorově i klimaticky vhodnější pro uložení archiválií. Na pracovišti jsou deponovány také fondy velkostatků litoměřického biskupství (Vs Křešice – Třeboutice, Vs Starý Týn, Vs Stvolínky).
Územní rozsah spravovaných archivních fondů velkostatků zasahuje do několika krajů, kromě Ústeckého, do Libereckého (Vs Mimoň – Stráž, Vs Hrubá Skála), Středočeského (Vs Mělník, Vs Nelahozeves – Lobkovice, Vs Vysoký Chlumec, Vs Drahenice, Vs Rožďalovice, Lesní úřad Vysoký Chlumec) a Jihočeského kraje (Vs Drahenice, Vs Vlachovo Březí, Vs Drhovle – Čížová – Sedlice, Lesní úřad Čížová – Sedlice).
Archivní fondy roudnických Lobkoviců restituované p. Martinem Lobkowiczem byly v roce 2010 na žádost majitele fyzicky vydány a převezeny na zámek v Nelahozevsi. V roce 2011 byly fyzicky vydány na žádost majitele p. Jiřího Lobkowicze také archivní fondy mělnických Lobkoviců a převezeny na zámek Mělník.
Hana Legnerová, duben 2014
LITERATURA:
Křivka, Josef a kol.: Státní archiv v Litoměřicích. Průvodce po archivních fondech – svazek 2. Praha 1963.
Mikušek, Eduard: Das Archiv in Schüttenitz/Žitenice. Stifter Jahrbuch. Neue Folge 14, 2000, s. 138-143.
Kopička, Petr: Lobkovický archiv roudnický v roce 2010. Extradice fondu v kontextu jeho dějin. Archivní časopis 61, 2011, s. 341- 404.
Mikušek, Eduard: Stěhovat archivy sem a tam, to patří k věci. In: Býti archivářem. Přednášky ze stejnojmenného cyklu pořádaného v Českých Budějovicích. České Budějovice 2012, s. 63-82.