Státní oblastní archiv v Litoměřicích - pobočka Děčín : Urbář panství Frýdlant 1381

K dataci nejstaršího frýdlantského urbáře

Helena Smíšková

Urbáře jsou specifické písemnosti evidenčního charakteru, které vznikaly z iniciativy vrchnosti pro zachycení povinných platů a dávek, odváděných poddanými. Slouží však nejen ke studiu postavení poddaného obyvatelstva, nýbrž také k určení rozsahu pozemkového vlastnictví šlechty, případně církve. Je proto přirozeným požadavkem pokud možno přesné určení doby vzniku urbáře.

V případě urbáře panství Frýdlant, který je nedatovaný, bylo nutné vyřešit otázku jeho datace pokud možno s maximální přibližností. V odborném tisku se uvádějí dvě data, a to rok 1381 a rok 1409. Pokusili jsme se proto zjistit pravděpodobnost doby jeho vzniku na základě excerpce dosavadní literatury, jejíž soupis je uveden dole.

Frýdlantský urbář měl z hlediska místa svého uložení, tak jako mnohé jiné archiválie, zřejmě pestrý osud. Z vrchnostenské kanceláře, kde byl nepochybně sepsán, se dostal někdy ke konci 19. století do soukromého majetku dr. Edmunda Schebka. Z původní vazby se dozvídáme, že tento muž věnoval urbář v červnu roku 1893 právníku Johannu Kiemannovi, který byl členem Spolku pro dějiny Němců v Čechách a pilným badatelem, zabývajícím se zejména osobou Albrechta z Valdštejna. Razítka na stranách frýdlantského rukopisu napovídají o jeho uložení v Městském muzeu ve Frýdlantu a ve frýdlantském městském archivu. Od roku 1960 se urbář stal trvale součástí fondů Státního oblastního archivu v Litoměřicích. Je uložen v děčínské pobočce ve fondu Velkostatek Frýdlant pod inventárním číslem 505. V roce 1964 byl restaurován a opatřen celokoženou vazbou s ochranným obalem. Vázaný rukopis má rozměr 96 x 288 mm a obsahuje 40 papírových folií. Titulní list chybí. Urbář je jazykově německý a na jeho vzniku se podílelo více písařských rukou. V roce 1977 byl jakožto druhý nejstarší urbář světského panství (po urbáři rožmberském, který pochází z roku 1379) uznán kulturní památkou.

Co do obsahu zachycuje urbář povinnosti poddaných frýdlantského panství na přelomu 14. a 15. století. Tehdy panství čítalo krom města a předměstí Frýdlantu na 29 vesnic, z toho jich bylo šest na území dnešního Polska a Německa.

Pro badatele je nejzásadnější prací, týkající se urbáře severočeského panství Frýdlant, Hallwichova edice, která byla vydána v  roce 1905 ve čtyřicátém třetím svazku Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen a vyšla také jako separát o 72 stranách. Hermann Hallwich, historik a politik, narozený v severočeských Teplicích, byl absolventem pražské univerzity a věnoval se zejména regionálnímu bádání. V úvodním pojednání k edici zmiňuje sice problém vročení nedatovaného urbáře a konstatuje, že rukopis nese znaky přelomu 14. a 15. století. Jisté je ale jen to, že na str. 34 se v souvislosti s předáním lenního práva v Kunraticích uvádí datum 25. dubna 1409. Protože však celá písemnost vykazuje nepochybně znaky více písařských rukou, můžeme považovat za jisté, že urbář byl sepisován v delším časovém období.

Po shromáždění regionální literatury, která urbář využívá, jsme zjistili, že se jedná výhradně o práce německých vlastivědných badatelů, kteří své články uveřejňovali většinou v severočeských periodikách v prvé polovině našeho století. Po Hallwichovi se první zabýval urbářem panství Frýdlant frýdlantský rodák Julius Helbig v článku o Frýdlantu, který uveřejnil v časopise Deutsche Arbeit v roce 1911. Helbig byl na rozdíl od Hermanna Hallwicha laický regionální badatel, původní profesí finanční úředník, byl významným členem několika německých vlastivědných spolků, v jejichž časopisech také publikoval. V roce 1862 se stal majitelem tiskárny ve Frýdlantu a vydavatelem frýdlantských novin. Pokud je nám známo, právě Julius Helbig poprvé vyslovil domněnku, že první část frýdlantského urbáře pochází z roku 1381. Svůj názor opíral o existenci urbáře saského panství Sorau (dnes uloženého v Braniborském zemském archivu, Rep. 37 Sorau-Triebel Nr. 1), které stejně jako Frýdlant drželi páni z Biberštejna a který nese nepopiratelně datum 1381. V tomto roce došlo totiž k dělení biberštejnského majetku po smrti Bedřicha z Biberštejna mezi jeho dva syny a je skutečně dost pravděpodobné, že při té příležitosti byl sepsán i urbář pro panství frýdlantské. Další německý vlastivědec, E.A.Seeliger, uveřejnil o šest let později článek o genealogii rodiny Krahe, který podporuje Helbigovu dataci urbáře s poukazem na skutečnost, že svědci téhož jména se objevují jak v datovaném urbáři panství Sorau, tak i v urbáři frýdlantském. Následující němečtí vlastivědní badatelé ve svých článcích už datum 1381 chápali jako dané.

Snažili jsme se přirozeně najít i v české historické literatuře pojednání o frýdlantském urbáři, který je v každém případě, ať už by vznikl v roce 1381 nebo až roku 1409, druhým nejstarším světským urbářem po rožmberském, který prokazatelně pochází z roku 1379. Možná, že nejistota s přesným časovým určením doby vzniku pramene způsobila téměř úplnou absenci zmínky o frýdlantském urbáři v diplomatických pracích, zabývajících se podobnými písemnostmi, a to i ve studiích, které by jej rozhodně neměly opominout. Zde mám na mysli především články Salabovy a Vackovy z dvacátých let, ale také novější Hanzalův o diplomatice předbělohorských urbářů nebo Řezníčkův Soupis českých a moravských urbářů, uveřejněný v Archivním časopise v roce 1972.

Z české historické literatury, která zmiňuje urbář panství frýdlantského alespoň okrajově, je třeba jmenovat obsáhlou práci Šimákovu o středověké kolonizaci. J.V.Šimák bez dalšího komentáře datuje vznik tohoto urbáře rokem 1381, vycházeje pravděpodobně z jemu dobře známé německé regionální literatury. Možná se nepodařilo bibliograficky zachytit veškeré zmínky o frýdlantském urbáři (a budeme vděčni za případné upozornění), ale zdá se, že jediným dalším českým historikem, který tento pramen neopominul, je František Graus. Ten ve svých Dějinách venkovského lidu v exkursu, věnovaném urbářům, jmenuje i urbář frýdlantský s tím, že vznikl „kolem roku 1409“. Pro úplnost ještě dodejme, že stejné vročení uvádí i vysokoškolská skripta k české diplomatice a tedy i Vademecum pomocných věd historických, kde by jistě bylo chybou tento pramen vůbec nezmínit.

Nedomníváme se, že otázka datace urbáře panství Frýdlant může být vyřešena s naprostou jistotou. Rukopis je nedatovaný a tak všechna zjištění jsou ve svém výsledku více či méně spekulativní. Rozhodně však tento pramen stojí za další zkoumání, zejména proto, že tak jak vyplývá z následujícího soupisu literatury tématem se zabývající, nebyla doposud jeho rozboru věnována náležitá pozornost. Podrobný paleografický a diplomatický rozbor v nejširším slova smyslu by jistě pomohl doplnit dosavadní zkoumání. Nicméně už na tomto místě prozatím uzavíráme problém datování tohoto rukopisu konstatováním, že frýdlantský urbář pochází s největší pravděpodobností z roku 1381.

 

PŘÍLOHA:

Nejdříve uvádím chronologicky výčet článků německých regionálních badatelů, kteří se výslovně frýdlantským urbářem zabývali v souvislosti se svým vlastivědným bádáním. Pro úplnost cituji také práci o dějinách Biberštejnů, kde sice není tento urbář zmíněn, ale píše se v něm o urbáři panství Sorau z roku 1381. Druhá část přehledu se týká českých prací, které vzhledem ke svému zaměření rozhodně neměly frýdlantský urbář opomenout, přesto v naprosté většině ve výčtu historických pramenů chybí.

• H. Hallwich, Friedland vor fünfhundert Jahren. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, XLIII, 1905, s. 357-428. S výhradami předpokládá vznik urbáře v roce 1409.
• J. Helbig, Friedland i.B. (Umriss der Stadtgeschichte).: Deutsche Arbeit, X, 1911, s.    597-641. Vzhledem k urbáři panství Sorau datovanému rokem 1381, považuje za pravděpodobné i u frýdlantského rukopisu datum vzniku rok 1381.
• P. Rogalla von Bieberstein - A. Hirtz - J. Helbig, Urkundliche Beiträge zur Geschichte der edlen Herren von Biberstein und ihrer Güter. Reichenberg in Deutschböhmen 1911. Zmiňuje jen urbář panství Sorau z roku 1381.
• E. A. Seeliger, Zur Geschichte der Familie Krahe. Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues (dále MVHJIG), XI, 1917, s. 2-6. Na základě totožných svědků v obou urbářích (Sorau i Frýdlant) datuje i frýdlantský urbář rokem 1381.
• B. Schier, Die Friedländer Volkskunde. In: Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen II, Friedland 1926, s. 65-143. Stejně jako následující němečtí autoři chápe rok 1381 jako jistotu.
• E. A. Seeliger, Geschichte des Friedl ändischen bis zum Ausbruch des 30jährigen Krieges. In: Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, III, 1926, s. 29-59.
• F. Mocrenschi, Die Sprache des Friedländer Urbars von 1381. MVHJIG, XXVI, 1932, s. 146-159.
• A. Schicketanz, Buschullersdorf 1381-1409. (Versuch einer Festlegung der Besitz- verh ä ltnisse nach dem Urbar von 1381.) MVHJIG, XXX, 1936, s. 165-171.
• Týž, Einsiedel nach dem Urbar 1381. MVHJIG, XXXI, 1937, s. 5-17.
• Týž, Olbersdorf nach dem Urbar von 1381. MVHJIG, XXXII, 1938, s. 3-14.
• Týž, Erlbachtal nach dem Urbar von 1381. Jeschken Iserland, I, 1939/40, s. 79-102.  

Jak již bylo řečeno, česká historická literatura frýdlantský urbář až na výjimky zcela opomíjí:

• J. Emler, Decem registra censuum Bohemica, Praha 1881.

Zabývá se pouze urbáři církevních statků . V úvodu poznamenává: „Také jsem nepojal do této sbírky urbář zboží Rožmberského z r. 1379, poněvadž teprv před rokem byl p. skriptorem Jos. Truhlářem u veřejnost podán.“ Frýdlantský urbář mu zřejmě nebyl znám.

• J. Salaba, Příspěvky ke kritice urbářů, pozemkových aj. knih, katastrů, map, starých účtů atd. Selský archiv XIV,1921, s. 1-31, XV, 1922, s. 1-16, 1923, XVI., s. 1-44. Poměrně rozsáhlá práce frýdlantský urbář vůbec neuvádí.
• F. Vacek, Urbáře a pozemkové knihy. Časopis pro dějiny venkova XIII, 1926, s. 8-31. Ve výčtu urbářů rovněž chybí frýdlantský urbář.
• J. V. Šimák, Středověká kolonizace v zemích českých. České dějiny I/5. Praha 1938. Autor v oddíle Severní Čechy v části věnované Frýdlantu se na str. 742 odvolává na „urbář panský z r. 1381“.
• V. Černý, Začátky našich hospodářských účtů. (Organisační náměty). ČSPS, LX,1952, s.121-133.Přestože nezanedbatelná část studie výslovně pojednává o urbářích (a kriticky mluví o Salabově výše citovaném článku), frýdlantský urbář nezmiňuje.
• E. Janoušek, Význam výkonu a využití robotních služeb v zemědělské výrobě na feudálním statku. Sborník československé akademie zemědělských věd, XXIX,1956, s. 177-194. Jen na str. 182 v závorce se poznamenává, že urbář pro Frýdlant máme z r. 1631.
• F. Graus, Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, II. Praha 1957. V této zásadní práci najdeme konečně odkaz na urbář panství Frýdlant, jak již bylo však výše řečeno, autor jej zasazuje do doby „kolem roku 1409“.
• R. Nový, Struktura feudální renty v předhusitských Čechách. ČSČH IX, 1961, s. 60-74. Frýdlant není sice zcela opominut, ale urbář, který se v souvislosti s tématem uvádí, není časově přesně specifikován.
• J. Hanzal, K diplomatice předbělohorských urbářů. Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et historica No.5, 1963, s.79-93. Panství Frýdlant nebylo do rozboru pramenů vůbec zahrnuto, o jednom z  našich nejstarších urbářů se tedy nemluví ani okrajově.
• R. Nový, Studie o předhusitských urbářích. Sborník historický 13, 1965, s. 5-62. V přehledu urbářů, především církevních panství, je zmíněna i Hallwichova edice „frýdlantského urbáře z počátku 15.století“ bez dalšího komentáře.
• J. Gebauer, Příspěvek k poznání severočeských urbářů. Praha 1971. Panství frýdlantské nebylo do soupisu zahrnuto.
• J. Řezníček, Soupis českých a moravských urbářů. Archivní časopis 22, 1972, s. 73-86. Název článku je poněkud zavádějící, neboť pozornost je věnována zejména urbářům moravským.

Pro úplnost možno ještě ocitovat rukopis diplomové práce, která vznikla na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí n.L., a která má základ právě v urbáři panství Frýdlant. Tato práce, jak už vyplývá z jejího názvu, považuje za správné datum vzniku urbáře rok 1381:

• N. Moučková, Ekonomicko-sociální struktura frýdlantského panství na konci 14.století. Diplomová práce na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí n.L., katedra historie, 1986.

---------------------

Tento text byl vypracován pro digitální edici urbáře, kterou vydal Státní oblastní archiv v Litoměřicích na CD v roce 2000. Obdobný text vyšel u příležitosti vydání CD v Archivním časopise: Helena Smíšková, K dataci nejstaršího frýdlantského urbáře, AČ 50, 2000, s. 226-230.