Státní okresní archiv Louny

O archivu

Státní okresní archiv Louny

Dějiny archivu

Předchůdce dnešního archivu, Okresní archiv v Lounech, vznikl v roce 1954. Stávající teritoriální rozsah jeho činnosti byl stanoven v roce 1960 při územně správní reformě. V tomto roce došlo ke sloučení dosavadních okresů Louny, Žatec a Podbořany. Za sídlo okresu byly určeny Louny, Okresní archiv v Lounech proto převzal písemnosti zrušených okresních archivů v Žatci a Podbořanech.

Prvním poválečným správcem žateckého městského archivu do roku 1953 byl soudce JUDr. Václav Kůrka. Archiv byl tehdy umístěn v budově bývalého gymnázia na náměstí 5. května. Kůrku vystřídal PhDr. Jindřich Tomas, jenž - již jako ředitel okresního archivu - v Žatci působil do roku 1955. Tomasovým nástupcem se stal archivář Miroslav Moutvic, který po integraci v roce 1960 přešel do Loun a krátce působil v nově konstituovaném okresním archivu.

Podbořanský městský archiv a muzeum spravoval po válce až do roku 1958 učitel Miroslav Marek. Písemnosti byly umístěny v budově místního okresního soudu. V polovině padesátých let byl archiv přestěhován do farní budovy v Blšanech. V roce 1958 nastoupil na místo ředitele okresního archivu Antonín Cikánek, který započal s inventarizací archivních fondů.

V Lounech byl od roku 1949 správcem archivu a krátce i městského muzea PhDr. Bořivoj Lůžek. Písemnosti byly umístěny v zadním traktu radnice. V roce 1955 byl zřízen depozitář ve zrušené škole v Oboře. Roku 1959 byla pro archivní účely adaptována budova čp. 57 na Mírovém náměstí, která je centrálou archivu dosud. Kapacita archivu se však po roce 1960, kdy bylo nutné převzít písemnosti ze zrušených okresních archivů v Žatci a Podbořanech, ukázala jako nedostatečná. Žatecký archiv byl přestěhován do zámku v Libočanech, podbořanský zůstával v Blšanech. Roku 1967 odkoupil ONV Louny od výrobního družstva Stavba objekt bývalé lounské synagogy, který se stal hlavním archivním depozitářem. V roce 2003 byla synagoga předána Židovské obci Teplice, u které je archiv v nájmu. Nájemní vztah vůči Městu Louny má archiv i ve své centrále na lounském náměstí. V roce 1981 nahradil Bořivoje Lůžka stávající ředitel archivu PhDr. Bohumír Roedl. V srpnu 2002 se archiv stal organizační složkou Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Archivní fondy a sbírky

V SOkA Louny jsou uloženy fondy vzniklé činností různých původců z oblasti vymezené rozsahem lounského okresu. V současné době archiv ve dvou depozitářích přechovává 712 archivních fondů a sbírek o celkovém rozsahu 2210 běžných metrů. Z tohoto počtu je inventarizováno 1854 bm, tj. 84%.

- Soudní kniha města Loun z let 1347-1362

Převážnou část archiválií tvoří písemnosti týkající se státní správy a obecní samosprávy, dále např. školství, spolkového života, cechů, církevní správy, zemědělských družstev či osobní pozůstalosti významných regionálních osobností. Vlastní páteř archivu představují fondy měst a okresních úřadů. Pro starší období lze za klíčové považovat archivy měst Loun a Žatce, v menší míře také Podbořan a Postoloprt, obsahující historické prameny značné kulturní hodnoty. Mezi nimi vyniká osm soudních knih města Loun z let 1347-1517, prohlášených za kulturní památky, a rozsáhlý soubor listin a listů od roku 1317.

Z fondu města Žatce lze upozornit především na kopiář městského písaře Jana ze Žatce, založený roku 1383, a na mladší tzv. kopiář Staňkův z 15. století. Obsahují opisy nejdůležitějších městských privilegií a množství dokumentů z každodenního života města a jeho obyvatel.

- Kopiář Jana ze Žatce

Mezi drobnými fondy obcí je unikátem soubor pěti panovnických a tří šlechtických privilegií z let 1535-1785, dochovaný v Archivu městečka Buškovice. Z novodobých fondů mají klíčový význam písemnosti okresních úřadů či později okresních národních výborů Louny, Žatec, Podbořany, obsahující nepřeberné množství informací pro dobu od poloviny 19. století, např. evidenci spolků a živností nebo sčítací operáty pro bývalé politické okresy Louny a Žatec z roku 1921. Od poloviny 19. století jsou častěji dochovány i fondy obecních úřadů, obsahující mimo jiné obecní kroniky. Z osobních fondů si zaslouží zmínku písemná pozůstalost předního arabisty E. Glasera z let 1872-1931.

- Latinský kancionál z roku 1530

Kromě archivních fondů jsou důležité také soubory vzniklé sbírkovou činností, zejména sbírka hudebnin, obsahující dvoudílný latinský graduál z dílny Pavla Mělnického z roku 1530 a český zpěvník z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory z roku 1563, dále sbírky pečetidel, fotografií, map a plánů či soudobé dokumentace.

Badatelna a knihovna

Badatelna je umístěna v západním křídle historické budovy archivu na lounském náměstí a nabízí osm míst. Badatelům je k dispozici prezenční knihovna regionální literatury (cca 1200 svazků), odborná knihovna historické literatury a edic (cca 13000 svazků) a řada základních historických a archivních časopisů.

- PhDr. Bohumír Roedl, 2005