Publikace | SOkA Liberec

Fontes Nissae - Prameny Nisy
č. I/2000

(cena 100 Kč)

Publikace je možné objednat na adrese SOkA Liberec.

OBSAH

• Studie [viz resumé studií]

• Rudolf Anděl - Příjmy pracovních sil na statcích frýdlantské lenní šlechty v 17. století
• Milan Svoboda - Švédské obsazení Frýdlantu roku 1639 pohledem očitého svědka Heinricha Griessela, zámeckého hejtmana
• Jan Kašpar - Od neznámé vesničky k bohatému městysu (Příspěvek k dějinám Jablonce nad Nisou v letech 1750-1850)
• Jiří Bock - O městské správě v Chrastavě a uchování jejich písemností do roku 1850 (Příspěvek k dějinám městského archivu v Chrastavě)
• Martin Vrbický - Německý zemský učitelský spolek v Čechách v letech 1874 - 1918<
• Miloslava Melanová - Česká menšina v Liberci před první světovou válkou
• Tomáš Horák - Dějiny varhan na Jablonecku

• Materiály

• Helena Lacinová - Chybné datace v městských a cechovních privilegiích města Chrastavy, Diplomové práce obhájené na katedře dějepisu FP TU v letech 1995 - 2000

• Zprávy

• Miloslava Melanová - Katedra dějepisu Fakulty pedagogické TU v Liberci
• Hana Chocholoušková - Archivnictví na Liberecku a Státní okresní archiv v Liberci
• Jan Kašpar - Dějiny Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou
• Václav Kříček - Státní vědecká knihovna v Liberci - dějiny a výhledy

• Zprávy o regionální literatuře

• Zprávy o literatuře
• Výběrová bibliografie k dějinám libereckého regionu z odborných a populárně naučných časopisů za rok 1999

RESUMÉ STUDIÍ FONTES NISSAE

Rudolf ANDĚL, Příjmy pracovních sil na statcích frýdlantské lenní šlechty v 17. století

Pramenná báze umožňující učinit si rámcovou představu o příjmech čeledi na lenních statcích Frýdlantska je uložena v děčínské pobočce Státního oblastního archivu Litoměřice, ve fondu Historická sbírka Clam-Gallas. Příjmy čeledi byly odstupňovány podle jejího podílu na výkonech v hospodářství od naturálií přes obuv a oděv až po peněžní odměny. Výživa pracovních sil na jednotlivých lenních statcích přitom často spočívala na produkci té které lokality. Vysoké škody byly způsobeny v průběhu třicetileté války a obnova jednotlivých statků závisela na množství finančních zdrojů nových, již katolických majitelů. Mnohé dvory ztratily schopnost ekonomické samostatnosti a tak byly do konce 20. let 18. století Gallasy odkoupeny a přičleněny k panství Frýdlant.

Milan SVOBODA, Švédské obsazení Frýdlantu roku 1639 pohledem očitého svědectví Heinricha Griessela, zámeckého hejtmana

Stručný komentář doprovází kritickou edici německého popisu obsazení Frýdlantu Švédy v květnu 1639, jak je zaznamenal gallasovský frýdlantský hejtman, Heinrich Griessel. Přehled regionální literatury nabízí srovnání s dalšími blízkými lokalitami nejen na území bývalého Království českého, ale také Horní Lužice, případně též Saska.

Jan KAŠPAR, Od neznámé vesničky k bohatému městysu (Příspěvek k dějinám Jablonce na Nisou v letech 1750-1850)

Studie pojednává o době nejrychlejšího rozvoje obce Jablonec nad Nisou mezi lety 1750 až 1850. Především rozmach sklářské výroby a její export učinily z Jablonce důležité obchodní centrum a ve svém důsledku vedly až ke správní i právní samostatnosti. Hospodářský vzestup studované lokality byl však podpořen i textilní výrobou, která se dynamicky začala prosazovat vedle produkce sklářské. Významná poloha mezi dalšími obchodními centry (Liberec a Trutnov) a železniční spojení mezi Libercem a Pardubicemi dovedly Jablonec až k udělení statutu města roku 1866.

Jiří BOCK, O městské správě v Chrastavě a uchovávání jejích písemností do roku 1850 (Příspěvek k dějinám městského archivu v Chrastavě)

Díky inventarizaci fondu "Archiv města Chrastavy 1565-1945 (1947)" mohl autor pojednat vznik a vývoj městské správy i některá důležitá data, jež do roku 1850 ovlivnily způsob a místo uložení místních písemností. Pro zachycení staršího vývoje lokality odkazuje autor na jiná archivní pracoviště (Státní ústřední archiv v Praze, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín). Dalším dějinám archivu města Chrastavy, resp. tohoto fondu, se hodlá autor věnovat v další studii.

Martin VRBICKÝ, Německý zemský učitelský spolek v Čechách v letech 1874-1918

Absolvent Fakulty pedagogické při Technické univerzitě v Liberci představil podstatný výtah své diplomové práce, obhájené na katedře dějepisu v r. 1998. Jeho příspěvek zachycuje činnost spolku německých učitelů od jeho založení v roce 1874 až do vzniku Republiky československé. Ukazuje na spolupráci s dalšími učitelskými (německými) spolky na severu Čech (Ústí nad Labem, Děčín), na spolubytí i konflikty s českými učitelskými spolky. Všímá si snahy o další vzdělávání učitelů i snah o zlepšení materiálního, občanského i společenského postavení učitelů a v neposlední řadě i podpory německých obecných a měšťanských škol v Čechách. Studie si všímá i mediální prezentace spolku a řešení problémů, včetně národnostní otázky.

Miloslava MELANOVÁ, Česká menšina v Liberci před první světovou válkou

Specialistka na období 19. a počátek 20. století v Liberci sleduje postavení české menšiny z politického i národnostního hlediska v posledním desetiletí před vypuknutím Světové války. Analyzuje činnost více než tří desítek spolků, z nichž dosud v Liberci existuje jediný - Česká beseda. Na základě písemných pramenů, zachycujících život spolků (uložených ve Státním okresním archivu v Liberci), a dobového tisku představila autorka ve své studii nelehké, ovšem především na politické situaci a nacionálním cítění a jeho proměnách závislé postavení české minority.

Tomáš HORÁK, Dějiny varhan na Jablonecku

Příspěvek jediného neškoleného historika - organologa - v anotovaném sborníku navazuje na řadu jeho dosavadních, již zveřejněných výzkumů o varhanářství na Děčínsku, Šluknovsku, Českolipsku a v okolí Ústí nad Labem. Tematicky zapadá mezi další organologické výzkumy podnikané v Čechách intenzivně v posledním desetiletí. Stručná studie předkládá přehlednou historii význačných varhanářských rodin (Tauchmannové, Predigerové) a jejich působení na Jablonecku. "Katalog lokalit a objektů" dokumentuje přes tři desítky míst, v nichž jsou (či byly) varhany (následuje jejich podrobný popis); nechybí ani seznam téměř čtyřiceti varhanářů studované lokality, dovedený do roku 1950.