Archiv pečuje o 2286 archivních souborů, vzniklých z činnosti státní správy, samosprávy, justice, základních, středních, odborných a uměleckých škol, družstev, kulturních institucí, církví, spolků a společenských organizací atd. Celkový rozsah archiválií činil k 31. prosinci 2017 4896,33 bm, přičemž 2481,88 bm bylo zpracováno, z toho 2289,02 bm inventarizováno. Nejstarší archiválií je pergamenová listina z r. 1497 z Archivu města Turnova. Přednostně byly badatelům zpřístupněny okresní úřady, ONV, OO ČSÚ, OZS, archivy měst a obcí, fondy škol do roku 1953, cechů a živnostenských společenstev, OV KSČ. Po roce 2010 se systematicky zpracovávají zejména národní výbory, soudy, berní správy a zemědělská družstva.
Z archivů měst je nejcennější turnovský, sahající svými listinami do r. 1497, městskými knihami do r. 1526. Období po r. 1850 dosud není zpracováno, před r. 1780 poslouží Šimákovy kartotéky. Archivy ostatních měst a všech obcí jsou již plně k dispozici. Zpřístupněny jsou v mezích platné legislativy také okresní soudy od r. 1949 do r. 1990, stejně jako okresní soudy z let 1850–1949.
Bohaté prameny k regionálním dějinám obsahují archiválie církevní povahy, a to jak církve římskokatolické (zpracované jsou Děkanský úřad Semily, Farní úřady Libštát, Lomnice n. P., Rokytnice n. J. nebo Vysoké n. J.), k jejichž studiu je však nutné obstarat si souhlas příslušných biskupství v Hradci Králové a Litoměřicích, tak i Českobratrské církve evangelické (Křížlice, Libštát, Jilemnice).
K pozoruhodným celkům patří osobní fondy – mj. rozsáhlý rodinný archiv lomnické podnikatelské rodiny Šlechtů (zpracována pouze fotografická alba), pozůstalost lékárníka Rudolfa Husáka s doklady o vynálezu hektografu, učitele Františka Havrdy s dokumentací hudebního života v Semilech, profesionálního fotografa Rudolfa Housy z Rokytnice nad Jizerou, turnovského zlepšovatele Aloise Jedličky s velkým fotoarchivem včetně barevných diapozitivů z r. 1945, rokytnického stavitele Josefa Hajka s bohatou plánovou dokumentací veřejných budov, komunistického politika Petra Puturka, v neposlední řadě také semilského kronikáře a regionálního historika Václava Votočka, publicisty a fotografa Krkonoš Miroslava Kubáta (nepřístupné), herce a divadelního badatele Vojtěcha Rona nebo rozsáhlý fond učitele a sběratele Rudolfa Hlavy, jenž byl v r. 2014 otevřen veřejnosti.
Ze spolků připomeňme dobře dochovanou Krkonošskou i Ještědskou župu sokolskou, TJ Sokol Semily, pěvecký spolek Jizeran Semily se starým notovým archivem nebo Ochotnický divadelní spolek Semily založený již r. 1864.
Za zvláštní zmínku stojí rozsáhlý filmový archiv (1954–1991) vzniklý z činnosti Okresního filmového amatérského studia (OFAS) Turnov a dnes již kompletně digitalizovaný. Sbírka fotografií (od r. 1860) je zpřístupněna v databázi BACH.
Úkolem archivní knihovny je shromažďovat a zpřístupňovat literaturu z oboru archivnictví, historie, pomocných věd historických a jiných příbuzných oborů, jakož i vytvářet regionální fond v maximální možné úplnosti. V současné době má 24005 entit, zpracovaných v programu CLAVIUS. K nejstarším celkům patří farní knihovna z Rokytnice nad Jizerou sahající do r. 1594. Zvlášť cenný je námořní atlas Sira Roberta Dudleye, vytisknutý ve Florencii v r. 1646, a atlas Johanna Baptisty Homanna, vydaný v Norimberku r. 1762. Jistou raritou je knihovna anarchisty a sociálního demokrata Bohumila Kadlece z Benešova u Semil s řadou unikátních politických tisků z let 1892–1910.