Proměny vnější

_{Litografie Johanna Jungmanna, tiskárna K. W. Medau, Státní oblastní archiv v Litoměřicích.}

V roce 1813 byl dominikánský klášter prodán krajskému úřadu, avšak bez konventní zahrady. Biskupství, jehož seminář zde sídlil do roku 1810, s návrhem na odkoupení kláštera neuspělo. Přípravy na adaptaci areálu pro potřeby úřadu začaly již v roce 1810. Vnější změny se dotkly především východního křídla, jehož fasáda byla ve 20. letech 19. století klasicistně upravena. Výraznější zásah do podoby areálu bývalého kláštera i celé ulice přinesl rok 1838. Již odsvěcený a nepoužívaný kostel sv. Michala byl tehdy zbořen. Namísto kostela a jeho výrazně dominujícího průčelí vznikla proluka, zmírněná kašnou v empírovém slohu. Sakrální ráz budovy úřadu byl setřen i odbouráním vyčnívající kaple sv. Barbory nejpozději v době klasicistní úpravy fasády. Pravděpodobně v této době byla odstraněna (prodána) socha, umístěná před vchodem do budovy.